Nikdy se nevzdávej.

První II

30. června 2013 v 11:57 | Alessa
Seděla na skále a hleděla na úplněk."Má paní,tři z nich přeměnu nepřežili,"oznámil jí příchozí mladík
s azurovýma očima.Zavřela oči,naposledy se nechala polaskat větrem a hladit ohýbajícími se stébly trávy.Pak se zvedla:"Alespoň polovina přežila Ergai."Ladným krokem přešla ke srázu do údolíčka,kde se právě proháněli tři čerstvě zrození vlkodlaci a likvidovali jakékoliv maso v okolí.Ať už bylo živé nebo mrtvé.Svýma rudýma očima si je prohlédla."Jsou silní."prohlásila.
Rozeběhla se k okraji srázu,pohlédla na měsíc,oči se jí začali zbarvovat do zářivě modré,vyskočila a v záři měsíce se její
tělo proměnilo.

Opět jsem ji ovládla dokonale,pomyslela si.Její černá srt s modrými znaky se třpytila ve svitu měsíce.Dopadla
na všechny čtyři kousek od skupinky.Ta si jí ale nevšímala,zrovna trhala na kusy dalšího jelena.Zavyla na měsíc.Konečně si jí skupina všimla,dokonce jeden z nich kníkl,když jí uviděl.Byla dvakrát větší než oni a z jejího těla vycházela surová magie.
Evidentní vůdce právě vzniklé skupinky přešel k ní a ostatní dva se schovali za něj."Čeho si po nás žádáš?"zavrčel skrz
zuby.Pohlédla na něj jako na švába,který se pokoušel tvářit jako polární liška."Víš vůbec,kdo tě stvořil?Kdo ti propůjčil tu sílu,jíž se právě honosíš?"sykla na něj vztekle.Nechtěl se vzdát právě vydobité pozice,poprvé znamenal něco."A v čem mě to má zastrašit?"zavrčel.Zařvala na něj:"Skloň svou hlavu nebo o ní příjdeš!".
Chňapl po ní zuby,pak si uvědomil svou chybu,na tohle právě čekala.Vystartovala po něm.Rvala mu chlupy,pak začala
drápy a tesáky vytrhávat kusy masa.Byla silnější,mnohem silnější.Řval na celé kolo,jako dobytek na porážce.Kousal,škrábal,ale jediné,co zasahoval byl vzduch.Byla příliš mrštná.Pak se její oči zaleskly rudě a ona se mu zahryzla do krku.Bylo slyšet chrchlání,jak se mu krev nalévala do plic,a praskání kostí.
Proti měsíčnímu světlu vypadala jako démon pomsty,ostatní čestvě zrození se strachy nedokázali pohnout.Vyplivla
ho,ajko by byl to nejodpornější,co kdy měla v ústech.Oči jí stále rudě žhnuli."Jste neukáznění a nechutní,potřebujete se toho hodně učit.Já vás stvořila,ale jen proto abyste mi sloužili,kdokoliv z vás se mi pokusí vzepřít dopadne jako on."Na konci jejího projevu se k zemi sklonili oba právě zrození.
"A teď jděte spát.Zítra nás čeká perný den."Pomalu odkráčeli,ale stejně se ohlíželi,jako by se chtěli ujistit,že jim
náhle neskočí po krku.
Přeměnila se zpět do lidské podoby,oblékla si šaty a vrátila se na útes k Ergaiovi."Paní,bylo to nezbytně
nutné?"zašeptal."Bylo a máme jich už dost.S těmito jich bude 40,kteří jen čekají na můj povel.Teď je musíme naučit se chovat a pak půjdu navštívit starého přítele."konec jakoby říkala spíše sobě,než svému pomocníku.
"Myslíte toho,co byl u vašeho zrodu,paní?" "Přesně toho,ale nejdřív..Postarej se mi o ně..Na chvíli vás budu muset
opustit."políbila ho na tvář a odešla do noci.
Ještě chvíli za ní hleděl,snad doufal,že se pro něj vrátí a vezme ho sebou,ale dobře věděl,že tohle je část
plánu,kterou on neměl být součástí.Tak odešel splnit,co slíbil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama