Nikdy se nevzdávej.

Výšiny

24. dubna 2012 v 1:25 | Alessa |  Básně
Přece jsi statečný,na co by ses bál,
jako bys tu hrůzu kolem nevnímal.
To ti brání láska ve vidění?
A či snad kvůli tomu to není?

Proč se na mě usmíváš,když lásku snažíš se probudit?
Prosím nech mě být,tahle láska mohla by tě navždy zostudit.
My,lidé z podsvětí,na city jsme zapomněli,
a když nám ubližují,proč bychom neměli?

Prý ten cit povznáší,a přitom nás neustále sráží,
a když máš naději,pak lehce se ti hlava motá,
mozek v ten moment není na sráži,
a srdce s tělem cokoliv si dělá.

Já už jsem velká,na takové úvahy,
a ty zas moc mladý,aby se ti zdály důležité,
a přece k tvému štěstí nachyluješ váhy
ve tvůj prospěch a to je teď důležité.

Snad se výšek nebojíš,neb tě do nich chci vzít,
a ty marně doufáš,že mě zastavíš a přinutíš mě snít.
Já chci ten sen žít,tady a teď,
snad tato láska je trvanlivější,než-li měď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama