Nikdy se nevzdávej.

Duben 2011

Vznik barev

16. dubna 2011 v 8:35 | Alessa |  Nápady
Tohle bylo těžší moc mi to nešlo vymyslet.
To takhle malý rarášek,
zas něco ukradl,
jak malý panáček,
v tu chvíli vypadal,
pádil po světě jak o život,
v ruce kyblíček v němž si barvy nes,
když říkal tetě že toho má dost,
že černobílý svět mu spaní vynes.

Život

8. dubna 2011 v 13:12 | Alessa |  Básně
Už to bude deset let,
co žijeme spolu,
co pro nás se točí svět,
co sedíme u jednoho stolu,
jen tak pro sebe.

Je to osm let,co jsme se vzali,
když před přáteli,
na radnici,slib jsme si dali,
co nový život jsme začali,
co bych dělala bez tebe.

Je to pět let,co dítě se narodilo,
co křičelo na sále,
aby tu s náma žilo,
jak jen bylo malé,
když jsme ho drželi.

A jsou to dva roky,co jsem sama,
ty jsi nás opustil,
snad je ta druhá krásná,
snad jsi pochopil,
že jsme se nezlobily.

Peklo?

8. dubna 2011 v 12:55 | Alessa |  Prostě myšlenky
Je mi líto,že to musím říct.Ale jsem si jistá,že někteří z nás zažívají už peklo na zemi.Je mi jich líto a jednou jsem mezi nimi byla.Možná stále jsem.
Ale co je peklo?Když se člověk bojí plakat,aby nikdo nepocítil jeho slabost?Když se bojí domu,protože tam neni v bezpečí?Když se bojí na někoho podívat,aby mu nezavdal příčinu k čemukoliv?
Nejsem si jistá jestli je nebe,opravdu nejsem.Viděla jsem lidi,co zažívali své malé peklo už tady a ptám se,co tak strašného museli učinit?Co tak strašného učiní 15-letá holka,aby ji otëc mlátil?Co tak děsivého musí učinit muž,aby mu zabili vlastní ženu a dítě před očima?
Možná peklo neni,protože hrůzy si zažíváme už tady.Je možné,že my jsme peklo?
Prosím komentujte......