Nikdy se nevzdávej.

Smrt

19. dubna 2010 v 21:16 | Alessa |  Básně
Takže tohle je konec,
zatáhne se opona a nic víc?
Jen v tažení do tmy
a už nic?

Kde je světlo,smích či pláč,
jen zavře oči ospalý spáč,
tak pro temnotu v člověku se snaž,
a do ní pak svou duši dáš.
Tma,ticho to všechno mě objímá,
přiznávám nebyla jsem nevinná,
avšak krev na rukách bělostní není
a kdo po mé smrti to teď změní?
Krvácím z ran jež způsobili lidé,
v tom ve tmě se něco mihne,
pak dráp,bolest,ale kde je krev?
Tu vsákla rakev,
co podemnou leží,
v tom stvůra běží,
dřevo drží mě,
už jen hřebíky zatluče.
Silná jsem byla,
a tak jak jsem žila,
tak i zemřu,
proto do tváře jí plivnu a pak s úsměvem zhynu!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama