Nikdy se nevzdávej.

Ona a stín

27. března 2010 v 18:47 | Alessa |  Povídkové šílenství
 Jde po chodbě,tak jako vždy,sama a přesto sama není.Neb neustále je s ní.A tak pokusí se o nemožné.Vytěsnit z hlavy a vnímání lidi kolem sebe,a hluku a hlavně smradu,jež z nich vychází.Je lykan.Nic víc,nic míň.Lidé proň páchnou a jsou chorobou země,jež je třeba odstranit.

 A pak?Konečně,nevídí je,pro ni tam nejsou.Posadí se do kouta a začne brečet,potichu,tajně.Něco ztratila,je to pro ní víc než si dokážete představit.Zbavila jí toho cizí vůle,neví proč ani jak.Jen ví,že o to přišla.V tom ucítí jeho dlaň na svém rameni.Pohlédne mu do očí a řekne,že selhala.Opět.Obejme jí a zašeptá,že to  nevadí,že jí stejně miluje.Ale ona brečí nedokáže to zastavit.Ten smutek,ta ztráta.
 Bylo by snažší to všechno teď ukončit.Ale co se pak stane?Kolika lidem ublíží?Ne neudělá to,proč by měla?Snad se jednou zase usměje,ale teď ne.Ještě to moc bolý.Bude žít,kvůli lidem co má ráda,ale i kvůli dítěti.Které ze svého lůna ztratila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama